Vytvořte si daňové přiznání za rok 2016 ve třech krocích

Jde o vaší mzdu, plat i nepravidelné odměny a prémie. Započítávají se i další příjmy (např. honoráře, za práci v družstvu či statutárním orgánu atd.).

Jde o příjem ze živnostenského podnikání, ze zemědělské výroby, z výkonu povolání či z jiného podnikání. Zahrnuje i příjem z obchodního majetku a autorských práv.

1. Daňová evidence

V případě použití daňové evidence vždy evidujete vždy příjmy, výdaje, majetek a dluhy. Z těchto hodnot se následně vypočítává částka pro stanovení daně.

2. Účetnictví

Podnikající fyzická osoba vede plnohodnotné účetnictví pouze za určitých předpokladů (např. je zapsaná v obchodním rejstříku, má obrat nad 25 mil. Kč, podniká v zemědělství či se tak rozhodne sama).

Pro účely výpočet daně z příjmu se pak uvádí jen hospodářský výsledek (výnosy mínus náklady)

3. Paušální výdaje

Paušálem (tj. procentní částí z příjmu) lze uplatnit vynaložené výdaje (nákladů) na podnikání. Podnikatel musí vést evidenci příjmů a pohledávek. Výše tohoto procentního paušálu se odvíjí od druhu činnosti:

• 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného. Výše výdajů však nesmí překročit 1 600 000 Kč.
• 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání. Výše výdajů však nesmí překročit 1 200 000 Kč.
• 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti. Výše výdajů však nesmí překročit 800 000 Kč.
• 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku. Výše výdajů však nesmí překročit 600 000 Kč.

Výsledek hospodaření (tj. částka pro výpočet daně) lze zvýšit např. o:

• částky, které neoprávněně zkracují příjem a které nelze dle zákona zahrnout do výdajů či nákladů,
• částky pojistného na důchodové spoření, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem, který vede účetnictví, sraženy, avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části,
• přijaté úhrady smluvních pokud, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů u věřitele, který vede účetnictví, 5. částku zrušené rezervy,
• výši neuhrazeného dluhu zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela.

Výsledek hospodaření (tj. částka pro výpočet daně) lze snížit např. o:

• rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období,
• částky pojistného na důchodové spoření, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o které byl zvýšen výsledek hospodaření u poplatníka, který vede účetnictví a v následujícím roce byla provedena úhrada,
• částky dalších výdajů nebo nákladů, které lze uplatnit jako výdaje či náklady na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, než ve kterém tyto náklady ovlivnily výsledek hospodaření.
• částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,
• částky nezahrnuté do výdajů či nákladů, které lze podle zákona o daních z příjmů do výdajů či nákladů zahrnout,
• částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem či nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů,
• oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku,
• hodnotu bezúplatného příjmu, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené, a o bezúplatném příjmu nebylo účtováno v nákladech,
• hodnotu bezúplatného příjmu, s výjimkou příjmu od daně osvobozeného a příjmu, který není předmětem daně, ve formě peněžitého daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení, pokud o tomto příjmu bylo účtováno ve výnosech.

O daňové ztrátě hovoříme, pokud jsou výdaje vyšší než příjmy nebo jsou výnosy nižší než náklady (tj. dostáváme se do záporných hodnot).

Podmínky pro uplatnění jsou dvě:

• pokud daňová ztráta vznikla za minulé období
• pokud nedošlo za minulé období kdy ztráta vznikla ke změně v předmětu podnikání

Vyplňte výši zaplacených záloh. Ty se hradí od 30 000 Kč do 150 000 Kč pololetně a nad 150 000 Kč čtvrtletně. Výše zálohy je 40 % z minulé daňové povinnosti.

Jde o úroky z běžných podnikatelských účtů, úroky z úvěrů a zápůjček. Naopak se nezapočítávají úroky z běžných osobních účtů, zisky z s.r.o. či a.s. a výnosy z obligací.

Jde o nájem z nemovitostí, bytů i movitých věci. Příležitostné nájmy se nezapočítávají. Částka pro výpočet daně se může snížit o související výdaje - ty lze uplatnit skutečné či paušální.

U skutečných výdajů uplatňujeme reálné náklady na dosažení příjmu. Potřebujeme však evidenci odepisovaného majetku, příjmů a vzniklých pohledávek v souvislosti s nájmem.

U paušální výdajů evidenci nepotřebujeme a můžeme uplatnit paušál 30 % z příjmů z nájmu (až do částky 600 000 Kč).